Auto Zabiják - O filmu
„Alkohol je jen lubrikantem seznámení, k nímž v baru běžně dochází…“
Mike
Pam:„Ty, Warrene….Kdo je tohle zač?“
Warren: „Kaskadér Mike.“
Pam: „A kdo je to Kaskadér Mike?“
Warren: „Kaskadér.“
Pam a Warren
Trocha Quentinových scénaristických hříček na začátek. Film samotný začal vznikat v hlavách Quentina Tarantina a Roberta Rodrigueze po natočení Sin City. Původně měli v plánu natočit kompletní Grindhouse program. Tedy dva filmy za cenu jednoho a doplnit jej o fiktivní trailery. Robert a Quentin si natáčení užívali a 55 milionový rozpočet zužitkovali ve snímek přesahující stopáží 3 hodiny. Doplněn byl o 4 fiktivní trailery. V Americe bohužel film nezaznamenal větší finanční úspěch, (jestli to bylo délkou, malou reklamou, nejpřísnějším ratingem, nebo něčím jiným se už asi jen těžko dozvíme) a proto putoval do střižny. Byl přestříhán a s několikaměsíčním odstupem promítán po zbytku světa. Ze dvou cca 85 minutových snímků se staly dva plnohodnotné 115 minutové filmy a ty doputovaly i k nám. Prvním z nich je právě Grindhouse: Auto zabiják, jehož scénaristou a režisérem je Quentin Tarantino. Film, jak jistě vichni víte, byl doplněn o různé filtry, šum apod. aby byla navozena věrnost promítání béčkových slasherů 70. let.
Auto zabiják je po velmi zběsilém Kill Bill návratem do starých kolejí Quentina Tarantina. Do kolejí dialogů, pomalých a rozjíždějících scén. Rozhovory zdánlivě o ničem se vrací ke Gaunerům, tanečními scénami a hudbou k Pulp Fiction. Film je precizně zpracován, dokonale vás pochytí atmosféra doby, má výbornou kameru a stylově natočené akční scény. Film, jak u Tarantina bývá zvykem, má opět několik rovin. Skupina dívek si jede užívat víkendovou noc. Tráví ji v jednom baru ve společnosti několika chlapců (mezi nimi je i Eli Roth) a barmana (Quentin). Celou slávu sleduje z pozdálí baru kaskadér Mike (Kurt Russel). Několik chvil u výborné hudby, nádherných dam a vynikajícího tance vystřídá cesta domů. Přichází první akční scéna, která při svém dokonalém vrcholu zastavila dech celému kinosálu. Vyšetřování vraždy, jak správně zkušený detektiv tuší, vedou staří známí Earl McGraw a „prvorozený“. Po nějaké době si Mike vyhlíží nové oběti a ty najde ve skupince krásných dam, z nichž dvě (bohužel pro Mika) jsou také kaskadérky. Po snídaňové scéně alá Gauneři se přesouváme na cesty. Nejdříve Mike pronásleduje děvčata, jenže ta si nic nenechají líbit a vše se rázem obrátí. Dokonalá téměř 20-ti minutová honička končí naprosto úžasně. Gratuluji Mr. Tarantino!
K filmu bych určitě dodal, že není určen pro běžné konzumní diváky. Quentin natočil tuto hříčku z radosti a potěšení a je určena pro úzkou skupinu lidí, jenž vyznávají styl 70. let a a pro ty, jenž mají v lásce Tarantinovu tvorbu. Většina lidí asi při delším pohledu na dívčí nohy, extrémně dlouhé a zdánlivě nic neříkající rozhovory či létající končetiny nebude chápat a uprostřed filmu odejde, ale my zarytí fanoušci, si film dokonale užijeme.
