Machete zabíjí - recenze

Když před lety vznikl v rámci projektu Grindhouse fiktivní trailer Machete, tak asi málokdo tušil, že se po finančním propadáku celého filmu někdy dočkáme pokračování. A přesto byl v roce 2010 do kin uveden snímek podle zmiňovaného fiktivního traileru. Tehdy Danny Trejo jako Machete (popis filmu, recenze) nadchnul celou řadu fanoušků a bavil široké publikum. Rodriguezův cit pro výběr herců a hostů, syrový a brutální humor a naprosto absurdní scény udělaly z mexikánského zahradníka legendu, která jen v kinech vydělala přes 44 milionů dolarů a dalších 15 milionů USD za prodej DVD jen v USA (to vše při rozpočtu lehce přesahující 10 milionů USD). Nyní se po třech letech dostává do kin pokračování s názvem Machete Kills (Machete zabíjí).

V praxi povětšinou platí, že pokračování bývá zpravidla pompéznější, velkolepější a celkově prostě větší. S trochou nadsázky se to dá říct i o Machete zabíjí. V rámci ultralevného béčka sice nikdo větší scény patrně nečeká, avšak dočkáme se daleko ujetějších momentů (Danny Trejo surfující na raketě je k nezapomenutí), vícero úžasných hostujících rolí hvězdných herců, delší stopáže a bohužel i tak trochu větší nudy. Zatímco v prvním díle dokonale fungovala chemie násilí, absurdních scén, charakteru Dannyho Treja a uzemňujících hlášek, tak druhý díl v tomto ohledu začíná již drobátko pokulhávat. Násilí je zde stále obří množství, absurdních scén taktéž a děj je tu a tam dokonale protkán uzemňující hláškou, avšak právě děj samotný je u filmu největším problémem. Zatímco první díl odsýpal nebývale rychle a pořád se něco dělo, nikdo příběh prakticky neřešil. V pokračování příběhu bývalého federála, kterého není radno nasrat, je totiž až příliš velké množství dialogů (hlavně ve střední pasáži filmu) a momentů, které by si Rodriguez v rámci urychlení tempa mohl odpustit, a tak se místy divák přistihne, že se začíná i lehce nudit. Naštěstí jsou i tyto momenty vcelku rychle ukončeny nějakou hláškou, wtf momentem nebo ultimátní řezničinou, takže k té schylované nudě nakonec nedojde.

Samostatnou kapitolou pak tvoří herecké obsazení, které Robert Rodriguez dovedl takřka k dokonalosti. Hlavní roli tvoří opět nestárnoucí (na takřka 70 let skvěle vypadající) bývalý kriminálník Danny Trejo (Machete Cortez), kterému znovu kryje záda s přibývajícím věkem krásnější a krásnější Michelle Rodriguez (Luz). Největší obdiv však u mě sklízí perfektní výběr cameo herců, mezi kterými excelují např. Demian Bichir (Mendéz), Charlie Sheen, který je prezentován svým pravým jménem Carlos Estevéz, v roli prezidenta USA, kterému role vyšňupaného, alkoholu holdujícího, děvkařského fuckera v čele nejsilnější země světa sedne doslova a do písmena jako prdel na hrnec. V roli Chameleóna se postupně představí Walton Goggins, Cuba Gooding Jr., Lady Gaga a Antonio Banderas, přičemž právě Gooding Jr. a Banderas si své krátké vystoupení před kamerou evidentně užívají. O spásu své duše se pokouší Tom Savini jako Osiris a ultimátního kydliče hraje fighter Marko Zaror, který ztvárňuje sám sebe jako klon. Zákon zde po Donu Johnsonovi z jedničky skvěle představuje William Sadler jako šerif Doakes (všimněte si plakátu senátora McLaughlina v podání Roberta DeNira z jedničky, který visí na zdi šerifovy pracovny). Hlavního záporáka, snad ještě lépe než Steven Seagal v prvním díle, pak ztvárňuje fanoušek Hvězdných válek Mel Gibson (Voz).

Do kolen dostanou každého muže hlavně ženské postavy. O skvělé Michelle Rodriguez jsem se již zmiňoval. V krátkém cameu se na začátku představí i Jessica Alba jako Sartana. Největší pozornost si však zaslouží dámské záporné postavy. Amber Heard jako Miss San Antonio je hodně chválená, avšak moje uznání si vydobyly především Desdemona (Sofía Vergara) a její štětky v čele s KillJoy Alexou Vegou.

Kdybych měl druhou Machete shrnout, tak bych to udělal následovně: pokud se vám jednička líbila, bude se vám líbit i dvojka, pokud jste byli z jedničky nadšení, bude pro vás dvojka možná lehkým zklamáním, ale přesto si stejně nakonec řeknete, že to i tak bylo dost dobré. No, a pokud vás první díl nezaujal, tak doporučuji Machete zabíjí s klidem na duši vynechat. Druhá Machete je opět zábavná, nabízí velké množství krvavých momentů, absurdních scén, cool hlášek a plno fantastických herců (za casting opravdu palec nahoru). Bohužel, zatímco jednička byla přímočará oblbovačka která měla svěží tempo, dvojka se snaží rozvíjet nějaké myšlenky, snaží se mít trochu složitější dějovou linku a také je o pár minut delší, než by bylo zdrávo. I tak ale stále určitě stojí za pozornost, a jestli jsem před třemi lety udělil Machete 95 %, tak Machete Kills bych ohodnotil nějakými 70 – 75 %.

P. S. Doufám, že film vydělá natolik, že se dočkáme i završení trilogie filmem Machete Kills Again… in Space, na který je před hlavním filmem opět natočen fiktivní trailer (který patří k těm nejlepším momentům celého snímku).